Elektronicky je možné ovládat takřka všechno. Třeba i skla, která lze proměnit v neprůhledná, říká Miroslav Valeš z firmy IQdum.cz, autor knihy Inteligentní dům.

Také máte doma několik ovladačů pro domácí kino a vedle nich další na rolety, jiný na světla a topení se nastavuje tak složitě, že jej raději necháváte celou zimu neustále puštěné? Chcete-li si usnadnit ovládání techniky v domě, podívejte se co dokáže inteligentní dům.

Co vše je možné v takovém inteligentním domě ovládat elektronicky?

Inteligentní dům nemá předem pevně určené co dokáže a co ne, je to spíše taková stavebnice. Přirovnal bych to k tomu, jako když si někdo nechá na zakázku vyrobit nábytek. Taky jsme omezeni takřka pouze naší představivostí a rozpočtem. V případě inteligentního domu je to naprosto stejné. Prakticky vždy se najde přístroj, který lze naprogramovat tak, aby splnil vaše přání. Kromě běžných věcí, jako je řízení světel, topení, rolet, zabezpečovacího a kamerového systému je tady i pár specialit, které nám bežně nepřijdou na mysl. Jedna z nich, prozatím sice extrémně drahá, je možnost elektronicky ovládat sklo. Uživatel ho může z čirého přetvořit na matné. Například si představte, že mezi koupelnou a ložnicí je pouze skleněná zeď. Tlačítkem v jedné nebo druhé místnosti máme možnost sklo zprůhlednit nebo ho udělat matné. Říká se tomu chytré sklo. Existují také skla, která dokáží elektronicky měnit stupeň propustnosti světla. Místo toho, aby člověk použil rolety nebo žaluzie, které by bránily ve výhledu, existuje tato možnost a výhled ven přitom zůstane zachován.
Další specialitou je napouštění vany. Proč předem chodit do koupelny? V obyváku si vzpomenu, že chci mít horkou koupel na konkrétní teplotu a na dotykovém displeji to nastavím. Nemusí nikam chodit, nemusím čekat ani kontrolovat, jestli je tam už dostatek vody nebo naopak jestli vana nepřeteče. Dále lze určit polohu lidí a předmětů v domě nebo na pozemku. Samozřejmě musíte mít jisté zařízení, a to u sebe nosit – není větší než mobilní telefon. Nebo takový závlahový systém. Obvykle vůbec nebere v úvahu kolik vody se během dne odpařilo. Aby bylo možné ideálně zavlažovat trávník, je právě tato informace ta nejpodstatnější. Inteligentní dům pomocí pokročilé meteorologické stanice dokáže i obyčejný závlahový systém ovládat tak, aby trávník dostal přesně tolik vody, kolik potřebuje.

Co je vlastně podstata takového inteligentního domu? A co musí umět, aby bylo možné ho za inteligentní označit?

Neexistuje žádná jednotná definice co musí dům splňovat, aby ho bylo možné pokládat za inteligentní. Jako v každém oboru i zde hodně výrobců z margetingových důvodů prohlašují za inteligentní věci a domy, které nemají nic než ty nejzákladnější možnosti. Z mého pohledu je u inteligentního domu podstatné, že všechny systémy spolupracují dohromady. U „normálních“ domů máme zvlášť systém pro světla, druhý na topení, třetí na rolety a i ovládání audiovideotechniky je oddělené. Důležité je propojit vše pomocí nějaké programovatelné logiky.
Inteligence domu spočívá v tom, že se umí sám rozhodovat – samozřejmě pouze v rutinních opakujících se činnostech, které se mu rozhodneme svěřit. Například v místnosti může být na stropě instalované čidlo měřící intenzitu denního světla a druhé čidlo detekující přítomnost osob. Když v ní delší dobu nikdo není, systém ztlumí topení, zhasne světla, vypne televizi. Během večerního soumraku se světla začínají automaticky postupně rozsvěcet tak, aby v místnosti panovalo příjemné osvětlení. Samozřejmě se toto neděje v místnostech, kde nikdo není.
Smysl inteligentního domu je ulehčit lidem život a přitom se nemuset o techniku starat a myslet na ni. A především usnadnit její ovládání. Lidé se často bojí, že by takový dům neuměli ovládat. Ve skutečnosti je to ale naopak, ovládání inteligentního domu je snadnější a příjemnější.

Takový dům je možné ovládat pomocí dotykového displeje. Ale není trochu „zruky“ když musím jít do obyváku k displeji, abych si mohla rozsvíti světlo například v ložnici?

Přesně to, co teď říkáte je oblíbená laická představa. Přítomnost dotykových displejů ale neznamená, že už nebudeme používat běžné vypínače. V místnostech, kde se zdržuji jen chvíli – jako chodba, šatna, koupelna, je příjemné mít senzor, který pozná, že je tam osoba a když odejde, tak sám zhasne. Tady samozřejmě vypínače nejsou třeba. V běžně užívaných prostorách bych určitě doporučoval nějaké vypínače ponechat. Dotykové displeje slouží spíše pro méně často používané funkce. V domě jen s jedinym dotykovým displejem, bude tento sloužit například k nastavení časů, kdy se má vypnout a zapnout topení nebo v kolik hodin ráno chceme vytáhnout rolety.
U luxusnějších domů bývají dotykové displeje také u vchodu, v ložnici, obýváku a jinde. Chci zdůraznit, že záleží na smysluplném navržení celého systému. Inteligentní dům potřebuje inteligentní návrh. Není problém udělat z inteligentního domu pro obyvatele peklo, což je častý případ zapálených nadšenců – manželka jim pak řekne, že v takovém, domě bydlet nebude. Není cílem použít co nejvíce techniky. Naopak – technika musí být skrytá, nesmí překážet a musí přesně odpovídat našim požadavkům. Systém se dokáže přizpůsobovat měnícím se potřebám domácnosti.

K čemu všemu je možné dotykový displej použít?

Kromě ovládání, i k získávání zpětných informací. Například chceme vědět, když jdeme večer spát, jestli jsou všechny dvěře a okna zavřeny. Když přijdu do domu, můžu na displeji například vidět vzkazy od ostatních členů rodiny a zkontrolovat kdy přišly a odešly děti. Může také nahradit videodisplej. Když někdo zazvoní u branky, uvidíme ho a můžeme s ním hovořit. A navíc: tím že je tento displej vlastně specializovaný počítač, tak na něm můžeme i číst emaily, nebo používat internet, apod.

Když zmiňujete internet: jak vzdálená je podle vás budoucnost, kdy za nás inteligentní kuchyně bude běžně vyřizovat třeba nákupy?

Z technického hlediska je už připraveno vše co je k tomu třeba. Co nám zatím chybí a ještě nejspíš delší dobu chybět bude, je nabídka ze strany obchodníků. V budoucnu možná dostaneme zdarma ledničku, která bude sama všechny potraviny nakupovat v tom obchodním domě, který nám ji poskytnul.

Bydlení v inteligentním domě je jistě komfortnější, než v tom běžném. V čem je to ještě jiné?

Podstatné je, že jedním tlačítkem mohu provést více věcí najednou. Například jdu večer spát a jediným tlačítkem zavřu garážová vrata, zapnu bezpečnostní systém, ztlumím topení, a tak dále. Cokoliv se dá nastavit a upravit podle přání. Za nejdůležitější vidim možnost upravení dotykového displeje na míru. Dokonce dnes už existuje displej se čtečkou otisků prstů. Přijdete k němu, položíte na něj prst a on pozná, kdo z členů rodiny u něj stojí a nabídne mu upravené uživatelské rozhraní přímo pro něj. Pro děti nebo seniory můžeme na displeji nabídnout jen základní programy, tlačítko zapnout/vypnout televizi a nastavení hlasitosti. Nebudou je mást žádné funkce, které nepoužívají.
V inteligentním domě je také běžná instalace audiovideo systémů, kde v každé místnosti máme snadnou možnost tlačítky na zdi spustit rádio a ovládat hlasitost. Především ženy oceňují takzvaný interkom, který propojí místnosti tak, že můžeme hovořit z kterékoliv části domu do jakékoliv místnosti. Bývá propojený i s dveřním systémem, takže v každé místnosti slyšíte, když někdo zvoní, můžete s návštěvou mluvit a případně ji pustit dovnitř. Stejný systém lze využít i místo elektronické chůvičky.

Co se stane, když v takovém domě vypne proud?

V dnešní době i v běžném domě závisí na elektrické energii úplně vše. Ať už máte inteligentní dům nebo ne, při výpadku jste na tom v obou stejně. Naopak v inteligentním domě bývá alespoň orientační osvětlení zálohované bateriemi, takže nemusíte tápat potmě. Na bateriové záložní zdroje lze připojit i libovolné jiné spotřebiče.

A za kolik pořídím svému domu „inteligenci“?

Rozpětí cen je obrovské. Jde o stavebnicový systém – vy si určujete, co přesně chcete. Řekněme, že v malém rodinném domě lze pořídit systém od 200 000 korun. Ale pokud do ceny započítáme i dokonalé domácí kino, špičkové ozvučení všech místností, tak lze utratit prakticky neomezenou částku.
Co je ale pro běžného stavebníka nejdůležitější je, že se dá začít postupně. Při stavbě domu je podstatné připravit kabeláž, což se většinou vejde do 100 000 korun.

A je možné dodatečně dodat „mozek“ do už postaveného domu?

Pokud se dělá kompletní rekonstrukce domu včetně výměny elektroinstalace, pak je situace velice podobná novostavbě a instalace systémů pro inteligentní dům je stejně snadná. V případě již dokončených interiérů to obvykle vyžaduje zasekání dodatečné kabeláže do zdí a s tím spojené nepohodlí snese jen málokdo. V takovém případě se nabízí využití různých bezdrátových systémů, nicméně je to spíše jen nouzová možnost. Kabel vždy nabízí větší funkčnost, maximální bezpečnost a především neporovnatelně vyšší spolehlivost. Proto je důležité na přípravu pro inteligentní dům nezapomenout a potřebnou kabeláž naplánovat včas.

Rozhovor z Lidových novin, příloha Bydlení, 30. ledna 2007, Silvie Králová, redaktorka LN